|
|
Možnosti revitalizace potoka v intravilánu města
Zouhar, Radim ; Veselá, Olga (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti revitalizace potoka a jeho přilehlého území v biocentru „Na Loukách“ v Mokré Hoře. V práci je popsán současný stav a vývoj využití území. V zájmovém území se nachází soutok tří potoků. V části tohoto území je výška hladiny podzemní vody nepřirozeně nízká i vlivem úpravy potoka Rakovce. Tato práce uvádí tři možné varianty zvýšení hladiny podzemní vody v lokalitě. Vyhodnocení stavu potoků bylo provedeno pomocí metody HEM. Hydrotechnické výpočty byly provedeny v programu HEC-RAS.
|
|
|
Revitalizační opatření v povodí Rohelnice se začleněním do územního systému ekologické stability
Komárková, Adéla ; Hubačíková,, Věra (oponent) ; Hyánková, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stavem vodních toků, územním systémem ekologické stability a možnostmi zlepšení pro stav přírodě blízký. Povodí Rohelnice a řešené vodní toky se nachází v Olomouckém kraji v Povodí Moravy. HEM – Hydroekologický monitoring je součástí hodnocení stavu vodních toků, což je požadavkem evropské Rámcové směr-nice o vodách. Práce obsahuje zpracování literární rešerše na uvedené téma se zamě-řením na zadržení vody v krajině a možnosti zlepšení ekologické stability v povodí. Náplní diplomové práce je vyhodnocení hydromorfologického stavu vodních toků v povodí Rohelnice s vytipováním úseků na vodních tocích a míst v širším povodí pro prvky ekologické stability na podkladech územních plánů dotčených měst a obcí a zlepšení celkového ekologického stavu v povodí Rohelnice.
|
|
|
Kvalita vody mokřadu Habřina u Rajhradic
Kejdová, Tereza
Tato diplomová práce se zabývá fyzikálně-chemickými parametry kvality vody mokřadu Habřina u Rajhradic z let 2022 a 2023. Literární rešerše obsahuje vymezení základních pojmů jako jsou biotop, biocentrum, mokřad či se obecně zabývá vodou v krajině. Součástí je i základní charakteristika a popis jednotlivých fyzikálně-chemický ukazatelů kvality vody. Experimentální část se potom zaměřuje na přímé stanovení a vyhodnocení 18 uvedených parametrů kvality vody. Hodnoty jsou stanoveny z pěti odběrů vzorků vody v průběhu let 2022–2023 vždy v ranních hodinách a následná další stanovení probíhala v chemické laboratoři ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelovy univerzity v Brně. Výsledné hodnoty byly porovnány s aktuálními legislativními poža-davky na kvalitu vody, podle kterých je mokřad Habřina zařazen do V. třídy – velmi sil-ně znečištěná voda. V porovnání s obdobnými lokalitami v ČR vykazuje mokřad Habřina podobnou míru znečištění jako rybníky s podobnou nadmořskou výškou. Zkoumané pa-rametry potom udávají i vhodnost mokřadu k chovu ryb a ke koupání. Dle koncentrace chlorofylu-a v koupacím období je mokřad vhodný ke koupání, avšak voda má mírně zhoršené vlastnosti.
|
|
|
Zhodnocení samočistící schopnosti vodního toku Bítýška
Vítová, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením jakosti a samočistící schopnosti vodního toku Bítýška na Vysočině. Teoretická část se věnuje vodohospodářské legislativě České republiky, kvalitě vody včetně problémů s ní spojených, samočistící schopnosti, mokřadům a sledovaným ukazatelům jakosti vody. Další část blíže charakterizuje zájmové území z hlediska přírodních poměrů a hydrologie. Praktická část detailně popisuje odběr vzorků vody, měření ukazatelů jakosti vody v terénu a laboratorní stanovení chemického rozboru vody. Práci zakončuje vyhodnocení zjištěných výsledků dle příslušné legislativy a diskuze. Výsledky laboratorních rozborů prokázaly, že samočistící schopnost vodního toku se projevila pouze v polovině sledovaného období a nelze ji jednoznačně potvrdit. Byly odhaleny vysoké koncentrace dusičnanového dusíku, celkového fosforu a chemické spotřeby kyslíku způsobené zejména vypouštěním nedostatečně vyčištěné vody z kořenové čistírny odpadních vod do vodního toku.
|
|
|
Půdní a hydrologická degradace mokřadů
Panocha, Tomáš ; Vlček, Lukáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Práce rešeršně zpracovává poznatky o degradaci půd a nejvýznamnějších půdních degradačních procesech, mezi které spadá například desertifikace, eroze, vliv zemědělství na půdy či zábor půdy. Dále se zabývá mokřady jako ekosystémy na přechodu mezi vodními a suchozemskými systémy, jejich definicí a vymezením, ale také jejich úbytkem a obnovou, která je při odhadech vývoje klimatu velmi důležitá. Součástí kapitoly Mokřady je také část věnována mezinárodním úmluvám a organizacím. Práce se následně věnuje mokřadním typům v České republice a půdním typům na nich se nejčastěji vyskytujících společně s jejich půdotvornými procesy a vodními režimy. V neposlední řadě se práce snaží najít souvislost mezi degradací mokřadních ekosystému v závislosti na změně hydrologického režimu okolí a okolních půd. Klíčová slova: degradace půd, mokřad, definice mokřadu, obnova mokřadů, mokřady ČR
|
|
| |
|
|
Flóra a vegetace nivy potoka Hučiny (Černý Kříž, Šumava) osm let po hydrické revitalizaci
DEJMEK, David
Tato práce je zaměřena na monitoring toku Hučiny (Černý Kříž, Šumava) osm let po hydrické revitalizaci. Monitoring probíhal ve 14 trvalých čtvercích vytyčených podél tří transektů v otevřené luční části nivy. Ve studovaných čtvercích byla změřena hladina podzemní vody, byly pořízeny fytocenologické snímky, zjištěna četnost jednotlivých druhů a celková pokryvnost. Nová data byla porovnána s pracemi Lazárkové (2012), Stachové (2014), Pechačové (2019) a Kratochvílové (2021) z předchozích let.
|
|
|
Rašeliniště Jizerských hor jako modelový biotop výuky ekologie
Marelová, Tereza ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce jsou jizerskohorská rašeliniště a jejich využití ve výuce ekologie. Cílem práce je shrnout informace o rašeliništi jako biotopu a využít je prakticky ve výuce přírodopisu. Práce je rozdělena na dvě hlavní části - teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se dělí na dvě kapitoly. První kapitola seznamuje čtenáře s rašeliništi Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a zaměřuje se na zákonné vymezení chráněných území. Blíže popisuje tamní flóru i faunu a vymezení vzniku, vývoje, významu a využití rašeliny i negativní důsledky těžby této suroviny a následnou ochranu těchto území jako unikátního přírodního biotopu pro mnoho organismů. Druhá kapitola seznamuje čtenáře s obecnou charakteristikou ekologie a jejích disciplín, zaměřuje se také na jednotlivé vztahy mezi organismy. Poslední část kapitoly teoretické části je zaměřena na výuku ekologie na základní škole a jejího pojetí ve výuce druhého stupně. Praktická část se zabývá využitím rašelinišť ve výuce přírodopisu na základní škole a předkládá návrh exkurze na jedno z vybraných a veřejnosti dostupných rašelinišť. Tento návrh exkurze je doplněn o několik zastavení, která jsou zaměřena na jednotlivé části ekosystému. Další částí praktické části je sada pracovních listů, která doplňuje návrh exkurze a je rovněž...
|
|
|
Habitat use of breeding birds in Central European reed beds
ŠŤASTNÝ, Vojtěch
The research dealing with habitat preferences of breeding birds in the northeast of Bohemia in the Czech Republic is based on the data on bird communities from 34 wetlands ranging in size from 0.76 to 70.42 ha, and relevant environmental factors, collected within the years 2016-2017. Habitat use among wetland bird species in relation to these factors has been compared and their effect on species diversity and the proportion of specially protected species according to the Act No. 114/1992 Coll. has been tested. Finally, management that may increase attractiveness of wetlands for birds was suggested.
|
|
|
Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů z ostřicového slatiniště
NOVOTNÁ, Jitka
Mokřady hrají důležitou roli v globálním cyklu uhlíku, neboť poutají či uvolňují oxid uhličitý (CO2) a současně jsou zdrojem atmosférického metanu (CH4). Dynamika výměny těchto skleníkových plynů je určována zejména výškou a dynamikou vodní hladiny, výškou teploty, strukturou vegetace a její biomasou. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv rostlin s dominantní trsnatou ostřicí Carex acuta na emise CO2 a CH4 z ostřicového slatiniště na modelové lokalitě Mokré louky u Třeboně. Výzkum zahrnoval terénní pokus, v němž byla použita metoda manuálních emisních komor, sledující rozdíly mezi bulty porostlými vegetací a šlenky bez vegetace. Sledována byla také nadzemní biomasa rostlin, výška vodní hladiny a teplota. Terénní pokus byl doplněn o kultivační pokus, v němž byl hodnocen vliv vodního režimu na produkci biomasy C. acuta. Z výsledků terénního pokusu vyplývá, že výška vodní hladiny měla na emise CO2 průkazný vliv pouze v případě šlenků. Teplota půdy představovala důležitý faktor u obou mikrostanovišť. Přítomnost a biomasa rostlin měla na množství emisí CO2 podstatný vliv ve druhé části vegetační sezóny, kdy nadzemní biomasa porostu dosáhla sezónního maxima. Na emise CH4 měla zásadní vliv výška vodní hladiny a její předchozí dynamika, zatímco vliv teploty prokázán nebyl. Významným faktorem byla také vlastní přítomnost ostřicových bultů, které odváděly značné množství CH4 do ovzduší v případě, že bazální část bultu byla zaplavena. Pokud se vodní hladina nacházela v hloubce od -20 cm k povrchu půdy, emise CH4 zprostředkované rostlinami byly poměrně nízké. Pro podmínky v roce 2014 byl vytvořen model odhadující vliv ostřicových bultů s dominantní C. acuta na toky a bilanci uhlíku. Asimilace uhlíku do biomasy rostlin převyšovala nejen emise uhlíku zprostředkované samotnými rostlinami, ale také emise z celého bultu. Díky rostlinám bylo do půdy uloženo přibližně 130 g C m-2 za vegetační sezónu. Kultivační pokus ukázal, že největší podzemní i celkovou biomasu tvořily rostliny C. acuta v limózní ekofázi a následně rostliny vystavené jarní záplavě.
|
host ::
RSS.